Březnové potápění na lomech Löbejün

Je tu začátek Března 2019 a vyrážíme ve složení Vladimír Kulštejn a Ladislav Račák na lomy Löbejün. Sice je pochmurné počasí sluníčka si asi moc neužijeme ale přesto nás to nezastaví . je ráno 7 hodiny nakládáme a vyrážíme směr Lipsko . Cesta má cca 250 km  naštěstí téměř celá po dálnici a tak nám cesta rychle utíká za 2,5 hodinky jsme na místě.  Jsme tu první a tak si budeme moc užít překrásně čistou vodičku . Fouká silný vítr vrtule na okolních polích se točí jak o závod. Na nic nečekáme zapisujeme se u správce a po zaplacení poplatku 10eur se jdeme obléct a jde se na to. Dnes jsem si konečně vzal vyhřívané rukavice a tak snad budou moje ruce v pohodě.  Kamera nachystaná tak jde se na to. Už se to tu začíná plnit. První němečtí kolegové dorážení chvilku po nás. Házím na záda svou 20 litrovou lahev,Láďa Račák má své dvojče 2x8l + záložní 8l stage .Zanořujeme se  voda je průzračná no paráda .  Z mělčiny je vidět horní hrana lomu pak už to padá kolmo dolu. Od hrany je vidět obrys  čerpací stanice a ta je od nás takových 20 metrů.  Škoda že takhle čistou vodu u nás na západě Čech nemáme . Bereme to směrem k čerpací stanici a pak celý lom kolem dokola . Občas potkáváme nějakou tu rybičku a raky ale oproti létu jsou někde všichni schovaní. V zadní části lomu spatřujeme v dáli obrovskou trubku která leží hned pod stěnou. Hned to točíme směrem k ní. vypadá to jako roura na které jsou v okolí větrné elektrárny jen trochu pomačkaná. Průměr okolo metru a tak se nechá v pohodě proplavat. Potkáváme Jesetery co odpočívají na dně. moje rukavice parádně fungují ruce jsou v teple a to je dobré . Není nad to mít při ponoru pohodlí .Blížíme se ke stěně pod vstupem  kde ke jakýsi stan.  Stoupáme na hranu pod stanem se schovávají kapři Láďa zaplouvá pod stan. Jsme pod hladinou pomalu hodinu a tak je čas vylézt ven. Přeci jen člověk trošku prochladne voda tu má 6 stupňů.  Jdeme ven a ono je tu plno. Máme co dělat si mít kam dát věci.   Shazujeme sucháče a jde se vařit polévka. Ta přijde v těchhle teplotách vhod. 

 

Mezi tím jsou všichni ve vodě a jsme tu zase sami. Je tu dvanáctá hodina a my se přesouváme na Löbejün III to je zadní lom. Vítr fičí jako blázen na větru se ani nedá stát je třeba se schovat za auto. Naštěstí aspoň pod tou vodou nefouká a tak tam bude rozhodně tepleji.

pohled na lom

Neleníme  házíme zas na sebe všechny cajky a honem pod hladinu na břehu je fakt nevlídné počasí. Tento lom je o dost menší a tak jdu do vody jen se zbytkem vzduchu 90 barů musí stačit. Voda je opět jako v prvním lomu parádně čistá. Jen ten život tady moc není. K vidění jsou tu především zbytky těžební techniky. Jako jsou koleje a vozíky  .

Padáme dolu k čerpací stanici a pak proplouváme lom křížem krážem. Po půl hodince tady není místo co by  jsme neviděli. Cestou zpět se vracím k čerpací stanici kde ještě zkouším hrátky se světlem.  V lahvi mi zbývá 20 barů a tak je čas vylézt z vody. Láďa Račák zůstává ještě o patnáct minut déle. 

 

 Vítr pořád fičí občas do toho nějaká ta sprška no hrůza . Je před druhou hodinou a je čas otočit to zpět na Cheb.