Kajmani vyrážejí na středomořský ostrov Gozo.
Začátkem června 2019 jsme vyrazili, členové Klubu sportovního potápění Kajman Cheb, za potápěním na Maltu. Naším cílem byl ostrov Gozo, vzdálený cca 15 minut trajektem od hlavního ostrova Malty. Z pražského letiště Václava Havla byl plánovaný odlet v sobotu 1.6.2019 v 11:10 hodin. Bohužel už v Praze se cesta protáhla o hodinové zpoždění. Nakonec jsme odletěli ve 12:10. Pak už naštěstí vše běželo tak, jak mělo.
| vkulstejnrajce.net |
Po přistání na nás čekal mikrobus, který nás odvezl přes celý ostrov Malta až ke stanovišti trajektu. Tady už jen čekání na trajekt a pak dosti krkolomný nástup nákladovým prostorem trajektu až na horní palubu. Pak už nás čekala jen pohodová patnáctiminutová plavba na Gozo.
| vkulstejnrajce.net |
Cestou jsme obdivovali panoramata sousedního ostrova Comino. Čekal nás další přesun mikrobusy přes celý ostrov Gozo do resortu Horizon apartments v městečku Marsalforn. Po sedmnácti hodinách jsme byli konečně na místě. Hotel přímo u moře, to je opravdu nádhera.
| vkulstejnrajce.net |
Přivítal nás zde nás místní průvodce Luděk a hned nám vysvětlil, jak bude celý týden probíhat. Vybalili jsme a vyrazili na nákupy do místního obchodu. Byl večer a většina z nás pociťovala únavu po náročné celodenní cestě. Někdo vyrazil ještě jednou do města, jiní jako já byli rádi, že padnou do postele a užili si zaslouženého odpočinku.
První den jsme začali seznamovacím ponorem kousek od hotelu na lokalitě zvané Xwejni Bay. Druhý ponor prvního dne jsme absolvovali ze stejného vstupu do vody, ale na lokalitu nazvanou Double Arch – krásná dvojitá kamenná brána.
Po těchto ponorech si někteří z nás uvědomují své limity. Ostatní si bez problémů užívali potápění v moři naplno. Po prvním dni nám bylo jasné, že tu moc života pod hladinou opravdu není , ale zajímavě členitý terén to zcela vynahradí.
Druhý den nás mikrobus po cca 20 minutách dovezl na místo zvané Inland Sea. Na volné moře jsme se dostali proplutím cca 80 metrové průrvy ve skále. Měli jsme zde plánované dva ponory. Jeden z lodi, kdy nás průrvou odvezl člun k místu, kde ještě před třemi lety stálo Azurové okno, které se bohužel silou přírody zřítilo do moře. Při druhém ponoru jsme průrvu proplavali pod vodou. Proplavání tunelem ve skále je opravdu parádní záležitost. Kolem jen překrásná temně modrá voda. Prostě nádhera …..
| vkulstejnrajce.net |
Den třetí vyrazili už v půl deváté ráno za potápěním na vraky na místo zvané Xazz l–Ahmar.
| vkulstejnrajce.net |
Vyrazit takhle brzy se nám vyplatilo, protože jsme tu byli mezi prvními a lokalita se postupně zaplňovala dalšími skupinami potápěčů. Zde jsou tři vraky a my se shlédli dva z nich. Jako první byl vybrán MV X LENDI – trajekt o délce 80 m potopený 12.11.1999. Jako druhý pak vrak MV Karwela o délce 43 m potopený 12.08.2006. Oba vraky jsou v hloubce cca 40 metrů. Trajekt MV XLENDI leží dnem vzhůru a tak je možné proplavat s opatrností jen horní palubu. Ostatní prostory jsou nepřístupné a nebezpečné.
| vkulstejnrajce.net |
Druhý ponor na MV Karvela je o dost jiný. Loď leží dnem dolu a jsou přístupné všechny paluby.Je to překrásný vrak .
| vkulstejnrajce.net |
Oba dva ponory nám trvali po 50 minutách a obě skupiny jsou bezpečně na břehu. Zde se opět ukázalo, kdo z nás má jaké zkušenosti .
Den čtvrtý jsme se potápěli kousek od hotelu na místě zvaném Billinghurst Cave.
| vkulstejnrajce.net |
Zde nás náš průvodce Luděk vzal do obrovské podmořské jeskyně pod břehem. Tyto impozantní prostory opravdu stály za to. I za ten trošku krkolomný sestup po skalách k vodě. 30 minut v tomto uzavřeném prostoru, kde nebylo možné vynoření obstála první skupina na jedničku, a všichni si naplno užili nádheru, skrytou pod hladinou. Ponor číslo dvě čtvrtého dne, někteří z nás vynechali, a ostatní si užívali rybičky podél skalních stěn na Reqqa Point.
Poslední den potápění jsme navštívili lokalitu Gharsi Valley, kde se nachází obrovská kaverna Blue Doom.
| vkulstejnrajce.net |
Do kaňonu jsme sestoupili po dlouhých schodech. Ale je to lepší varianta než po hrozivě vypadajícím žebříku, který je na přední části útesu. Pokud bychom vybrali horší variantu a šli po žebříku, tak bychom přišli o překrásný kaňon s křišťálovou vodou plnou rybiček. Proplaváváme kaňon a stáčíme se vpravo podél stěny. Po zhruba 150 metrech nacházíme vstup do modré kaverny. Otevírá se před námi ohromný prostor s klenutým stropem. Vynořujeme se nad hladinu v kaverně. Nad námi ve výšce cca 20 metrů je překrásný strop kopulovitého tvaru. Při pohledu z kaverny ven jsou vidět dvě mohutné mordré díry. Zanořujeme se s proplavaváme modrou dírou a otáčíme to vlevo zpět do kaňonu, kde si užíváme plavání v hejnech malých rybek. Vplouvám pod velký balvan, kde nacházím parádní chobotnici. Chvilku se mi schovává zalézá pod kameny ,ale nedám jí pokoj dokud ji nenatočím. Vplouvám pod kamen z druhé strany a pak se mi konečně ukáže v plné kráse. Přišla zapózovat před kameru a po chvilce se zas ztratila v díře. Končíme ponor a teď už jen vyšlapat nahoru ty nekonečně dlouhé schody. To byl opravdu očistec ale stálo to za tu námahu. Byl to poslední ale rozhodně nejhezčí ponor na Gozu.
Vyrážíme zpět na hotel, dáváme sušit výstroj a další den bude už jen relax na pláži. A pak odlet zpět do reality.
Tady je takový velice krátký sestřih z celého týdne Tak jak jsem ho prožil já a moje partnerka Dáša.
Kompletní galerie fotografií je tady.
Napsat komentář