Je tu srpen a my vyrážíme opět za čistou vodou. U nás na západě voda čistá nikde není. Tak musíme za čistou vodou aspoň 200 km. Tentokrát jedeme na lomy Löbejün. Kdo tam ještě nebyl tak níže je mapka.
Jsou to vlastně lomy tři. První docela pěkně zarybněný. Ostatní dva nestojí za nic moc. Do druhého je špatný přístup – tam se ani nechystáme. Třetí je lepší ale moc rybiček tu není. Jen občas nějaký rak či okoun.
Na lom přijížďíme v sobotu 24.8.2019 v odpoledních hodinách. Je tu opravdu narváno. To jsem tu ještě neviděl. Parkoviště i přilehlá cesta jsou plné aut. Říkáme si při tom masakru, jak to asi bude vypadat pod vodou. Nicméně dáváme krátkou pauzičku po cestě, platíme místní poplatky. Což je 10 Eur za osobu na den a 9 Eur za osobu za přespání na pozemku lomů.
Pak už se oblékáme a šups pod hladinu. To spalující horko se na břehu moc nedá. Voda je prohřátá až na dno, tak já osobně jdu bez rukavic, což se ukázalo jako dobrá volba. Teplota vody i v 15 metrech je 20 stupňů což je kafíčko. Milan s Irčou jdou do vody dříve, přeci jenom jsou tu o něco déle než já s Dášou . My rychle oblékáme a jde se. Hned po chvilce nás vítá obří kapřík a vedle hned místní jeseteři.
Jelikož jsem pořídil novou kameru Insta360 ONE X, tak budu uvádět i videa pro virtuální realitu. První zkušební video najdete na odkazu níže.
I přesto že je tu opravdu desítky potápěčů je tu stále parádní voda. Jen u vstupu je trošku zakaleno ale jinak paráda. Proplaváváme celý lom a užíváme si té krásy a relaxu. Z hloubky 15 metrů je krásně vidět hladina. Po hodince vylézáme z vody. V láhvi máme ještě každý 100 barů a tak nám zbyl vzduch na druhý ponor,který chceme ráno na lomu číslo tři. Balíme a přesouváme se na trojku a i tady je docela narváno. Spoustu karavanů a stanů. No i pro nás tu zbylo místo a tak chystáme spaní a rozděláváme gril. Večer posedíme a ráno po snídani se jde hned pod hladinu lomu číslo tři.
Je tu neděle ráno a okolo deváté se jde na to. Do vody jdeme jako první, když neberu ranní koupače. Minulý rok tu byla voda ,tak lehce mléčná tak uvidíme jaké to bude dnes. A bylo to naprosto stejné. Viditelnost tak 5 metrů. Jednička to prostě není , dokonce ani ten život tu není takový. Nepotkáváme téměř ani rybičku. Obeplavání lomu trvá asi půl hodinky a končíme,není proč tu zůstávat déle. V mojí dvacetilitrové lahvi zůstalo ještě osmdesát barů a to mi bohatě stačí na další ponor na jedničce. Dáša má ve své dvanáctce padesát barů a to nám na půl hodinku ještě bude stačit. Milan si ráno nechal naplnit, tak ten má vzduchu víc než dost. Irča je na tom podobně jako my ,ale to stačí. Na pomazlení s rybičkami je to vzduchu stále dost. Po půl hodince lezeme z vody spokojeni. Poslední občerstvení je stínu na základně a pak už jen nasednout do rozpálených aut a rozjet se zpět k nám do Chebu.
Napsat komentář