Konečně po delší odmlce vyrážím pod vodu. Tentokrát je to na Barboru dle zpráv je tam krásně čistá voda a to je dobré využít. Ono to většinou moc dlouho nevydrží. Vyrážím s kolegou Láďou Račákem . Máme naplánované dva ponory. jeden na základně a druhý v zadní části Barbory .

Hned po příjezdu už vidíme že do zadní části jezera nejde zajet. Je tam závora. Nic se nedán dělat vymyslíme něco jiného. Je sobota ráno a je tu totálně narváno. Všechny možná parkovací místa zaplněná. Naštěstí pro nás se tu ještě místečko našlo.

Chystáme výstroj a ejhle hadice k mému manometru nějak fičí. Měníme osičku u manometru ale vůbec se to nelepší. Nic se nedá dělat plán se mění. Budu se pohybovat jen v mělčích vodách kdyby to náhodou ulítlo. Oblékáme se a jde se do vody. Po pár minutách po změně tlaku to přestává bublat ale i tak nebudu riskovat. Proplouváme po plošinách a pod sáním se Láďa Račák odpojuje a já to beru do mělčích vod. Voda je krásná vidět je okolo 5 metrů. Proplavávám snad všechny atrakce je to parádní relax. Po nějakých 45 minutách se s Láďou potkávám u mola. Vylézáme z vody a přemýšlíme kam dál.

Po cestě máme důl Klement kde už jsme dlouho nebyli. Balíme a míříme tam. Každopádně po příjezdu na místo jsme opět zklamáni k lomu se nejde dostat. Opět uzamčený řetěz přes cestu. Naše další volba je jezero Most. Tady je to jasný ,jen ta cesta k vodě bude trošku delší. Jdeme obhlédnout vodu. Nevypadá to vůbec špatně. Od poslední návštěvy se to tu docela změnilo. Na hladině nová mola. Vypadá to parádně. Tak zpět k autu obléct a šup do vody. Jen těch 300 metrů je fakt očistec. Je vodě je už fajn. Vidět je okolo 3-5metrů. Jen ten život je někde schovaný. Pod novým molem se prohání hejno potěru ale na větší rybku nenarazím. Láďa potkává v rákosí dvě štiky.

Na jezeře Most zakončujeme náš sobotní výjezd. Nebylo to vůbec marné na obou lokalitách byla parádní voda.

Je pochmurné prosincové odpoledne a já vyrážím s kolegou Láďou Račákem na jezero Medard. Tentokrát jedeme na námi ještě neprobádané místo. Viz mapa. Zde je parádní přístup do vody. Je tu písečná pláž žádné velké balvany.

Připravujeme výstroj a během patnácti minut od příjezdu jsme ve vodě. Vzduch je pěkně prochlazený na -3 stupňě a fouká docela silný vítr. No Brrrr to počasí není nic moc. Pod hladinou bude o trochu tepleji.

Zanořujeme se a bereme směr na protější první ostrov z leva. Zhruba tak to jak je na mapě. Přepnutím na letecké mapy z roku 2012 uvidíte přesně jak to zhruba pod hladinou vypadá.

Po chvilce přichází první zlom a stěna padá do 25 metrů. Tady je už průhlednost vody překrásná. Po nějakých 17 minutách jsme v hloubce 39,5 metru kde začíná planina a nikam níž už to neklesá. Viditelnost je zde určitě 10 metrů.

Při zhasnutém světle není úplná tma stále je něco vidět. Tady už začíná bejt pořádná zima. Otáčíme a bereme to zpět. Proplaváváme okolo velkých stromů a keřů a narážíme na překrásnou stěnu plnou uhlí. Bohužel rybičky jsou už někde schované vyjma jednoho okouna jsme nepotkali ani šupinu. Nasbírali jsme nějaké to deko tak si musíme počkat v šesti a ve třech metrech. Po 40 minutách vylézáme docela prochladlí. Každopádně ta studená voda stála za to byl to moc hezký ponor.

Krátké video je tu tak hezkou podívanou.