Vladimír Kulštejn
Je tu zase jedno červnové odpoledne. Dnes je opravdu nevlídné počasí ,Prší a prší už pomalu 24 hodin v kuse. Dnes jdu na sólo ponor nikomu se v tomhle nečasu nechce. Oblékám se do suchého obleku ještě u mě ve Dřenici sedám do auta a na druhou stranu už jedu oblečený. Mám namířeno do vesnice Jesenice což je přes vodu na druhé straně.Tam se zanořím a poplavu po staré silnici až na pilíře mostu co tu stál než se naplnila přehrada. Už je to několik let co jsem tam byl a tak si to moc rád zopakuji.
Házím na záda mojí dvaceti litrovou lahev. Tlakoměr ukazuje 180Atm vzduchu mám pomalu na dvě hodinky tak není kam spěchat.Zanořuji se za vydatného deště ,ale pod vodu neprší a to je výhoda.Chvilku proplavávám zbytky starých domů a pak to točím na silnici. Pilíře jsou tak 500 metrů daleko a cesta se pohybuje v hloubce okolo 7 metrů. Vidět je tak 2 možná maximálně 3 metry. Bohužel zklamání jako při posledních dvou ponorech. Pomalu nikde ani rybička. Cestou potkávám jednoho malého candátka a okouna.Okolo kmenů stromů a rozbořených domů které míjím nikde nic.
Jak se blížím do prostředka přehrady mi připadá že je tu vidět lépe jak v mělčích místech viditelnost se pohybuje přes dva metry . Na pilíř mi to trvá od břehu pomalu 40 minut .V největší hloubce na pilíři sedí pár ježdíků. Padám na dno původního koryta a je tu hloubka 11,4 metru. Chvilku se ještě motám okolo a beru směr zpět po druhé straně silnice.Zpátky je to pěknej kousek cesty. Vynořuji se u břehu po 84 minutách a nohy mě bolí. Opět se mi potvrdilo že tato část přehrady je takřka bez ryb. Je to smutný závěr ….
Dnes je to čtvrtý den ,co jsme aspoň jednou pod vodou. Jsme zase doma na naší domovské vodě a tak jsme vyrazili na lokalitu, které se říká pod hřebíkárnou. Dnes je pochmurné počasí bez sluníčka. Fouká studený severní vítr ale pod hladinou naštěstí nefouká, tak šup pod vodu.
Chystáme se proplavat místa, kde to v posledních letech bylo jako v akváriu .Bylo tu nejvíc rybiček všech možných druhů. Podél kamenného břehu v malé hloubce se tu dali potkat štiky, candáti ,plotice, okouni i sumci. Naše trasa tam i zpět je dlouhá cca 700 metrů. Poslední polibek a zanořujeme se.
Bohužel dnes celý ponor je jedno velké zklamání . Nikde nic pusto prázdno. Tam, kde byli v minulých letech ryby nic není. Koukáme mezi kameny i hlouběji pod staré kořeny stromů, co jsou v hloubce okolo 6-8 metrů a nikde nic. Až na jednou mě Dáša tahá za ploutev, objevila jednu jedinou rybičku co se schovávala u kamenů,překrásný Úhoř o délce cca 1 metr. Ale to bylo za necelou hodinu vše. Konstatování, že z Jesenice se stává mrtvá voda se naplňuje.