Rubriky

Vladimír Kulštejn

Vladimír Kulštejn

Máme tu už srpen léto je pomalu za námi a my vyrážíme na řeku Traun. Pod přehradou jsou tam nádherné vodopády kde už jsem byl před mnoha lety. Voda je tam křišťálově čistá no prostě nádhera.

Nakládáme den do předu vše co se do auta vejde. K potápění na řece jsou dobré malé lehké lahve .Tak berel 4x 7L a pak 1x 12L a moje miminko lahev 20 litrů . S tou počítám na jezero Attersee kam se aspoň na jeden ponor chceme taky podívat. Z Chebu vyrážíme v sobotu ve 13 hodin a okolo 17 hodiny jsme na místě. Vítá nás řeka Traun ,ten pohled z mostu je úchvatný tak čistou vodu u nás asi nenajdeme.

malá přehrada nad vodopády

soutěska řeky Traun

Parkujeme na místním parkovišti a jdeme obhlédnout terén . Všude davy turistů a parkoviště totálně narvané.

Voda je křišťálově čistá , tohle se opravdu jen tak nevidí. Každopádně v plánu máme se potápět tady pod vodopádama a pak na bázi cca o 500 metrů výše proti proudu. Tam je báze Atlantis ,ale musíme zjistit ceny co a jak a za kolik.

Po šesté hodině doráží kamarád Jindrich Papež a jdeme se i sním podívat k vodě pod vodopády. A jsme zděšeni voda najednou není vůbec čistá vypadá to jako stoka.

Je to hnus copak se asi stalo. Začíná pršet a Jindřich po hodince odjíždí na Traunsee a my vyrážíme proti proudu na procházku. Pod domy macházíme dvě trubky ze kterých fičí sračky rovnou do řeky .Možná je to již vyčištěná voda z čistírny každopádně řeku to zakalilo docela slušně. Na to jací jsou Rakušáci na ekologii se tomu docela divím. No snad to ráno bude čisté.

A bylo … ráno v osm hodin je voda zase parádně čistá a my se chystáme do vody. Já i Dáša si bereme každý jednu sedmičku a nějakou tu zátěž. Dále lano ať se to dá vše zase z kaňonu vytáhnout. Cesta dolu je vždycky jednodušší ale nahoru to půjde podstatně huř. Okolo deváté skáčeme do vody. Skála má výšku okolo 5 metrů a tak seskok dolu je parádní.

Vydáváme se proti proudu do tůně pod vodopád. žíváme si parádní prolejzačky mezi obrovskými kameny. Pak je třeba vylézt z vody a přelézt řadu kamenů do další tůně.To není žádný problém až do té doby než jsem si sundal ploutve. Jedna pružina prdla a tudíž ploutev mám jen jednu. No nic musím to dát i tak. Jednoploutvý potápěč se asi vidí málo kdy. Jde to hůř ale jde co se dá dělat. Přece to kvůli takové nehodě nevzdáme.

Všude pstruzi a raci no nádhera. V silném proudu hejna plotic a okounů. Ve vodě mám na testování novou kameru Insta 360 One X . Tak snad nějaký ten záběr bude. Dáváme se zpět s proudem je to opravdu nádhera.S jednou ploutví to dolu jde jaké pak to bude zpátky. To už je o dost horší nechá se to kopat. Po dvou hodinách se vracíme ke skále .Cesta nahoru bude opavdu výživná. Lezu jako první a Dáša mi postupně zavěsí žakety na lano které vytáhnu zpět na skálu. Mám opravdu co dělat ani se nedivím že Dáša měla velkou práci se spuštěním. Nicméně vše se podařilo všude jsou už jsou skupiny šnorchlařů. Je tu narváno jak na Václaváku to že jsme šli tak brzy do vody se vyplatilo.

Tady je krátké video ,sice se to nepovedlo tak jak jsem si představoval kamera většinu času neběžela. Spouštěcí tlačítko se musí stisknout opravdu hluboko což jsem nevěděl. No nic aspoň vím pro příště ….

Každopádně podařilo se mi aspoň kousek sestříhat. Tady je video ideální pro brýle s virtuální realitou.

Video pro VR je ZDE

video pro VR brýle

V poledne vyrážíme na oběd do místní rybí restaurace. Doporučuji pečenou makrelu to je opravdu mňamka.

Po obědě jedeme na bázi Atlantis. Ponor zde stojí 15 Eur v této ceně je plný servis. Od parkoviště vám odvezou elektrickým vozíkem veškeré vybavení k vodě a pak je zase odvezou k autu. K dispozici je zde sprcha na opláchnutí výstroje. Kabinky na převlečení no prostě vše co je potřeba. Dole u vody je možno grilovat všude čisto prostě paráda.

Potápíme se tu kolem ostrova hloubka se zde pohybuje do 18 metrů. Světlo není třeba vidět je okolo 5 metrů a více. Mohu jen doporučit .Pod hladinou ohromné bílé duny písku a obrovské balvany a potopené kmeny stromů. mezi nimi občas nějaký velký okoun či rak. Takový život jako je dole pod vodopády tu není. Nicméně ponor tady nebyl vůbec marný určitě se sem ještě někdy vrátíme.

Je neděle večer a my se přesouváme na spaní na jezero Attersee a v pondělí ráno vyrážíme zpět k domovu.







lomy Amerika

Je tu začátek Srpna 2019 a parné léto pomalu končí a my vyrážíme na lomy Amerika. Poštěstilo se nám se zúčastnit akce kterou pořádala potápěčská škola Nemodiving https://www.nemodiving.cz/

Jedeme ve dvou dvojicích. Vladimír Kulštejn ,Dáa Pokorná, Zdeněk a Vendy Glazerovi a Karel Toman a Vendy Kacerovská.

Na Ameriku přijíždíme už v sobotu 3.8.2019 akce na Americe je až v neděli. Máme v plánu si udělat pěší výlet okolo lomů a prolézt i okolní zapomenuté lomy v lesích okolo. Bohužel sobotní odpoledne se nad Amerikou přehnala průtrž a všude okolo lomu se cesty proměnily v samé bahno. Jen Karel s Vendy si užily na vlastní kůži bahno a zase bahno a déšť.

Sobotní večer už byl bez deště jsme zaparkováni na druhém trošku odlehlejším parkovišti a tak rozděláváme náš malý přenosný grill a jde se na to. Máme sebou dobrou náladu jídlo a pití a tak není co řešit.

Nedělní ráno vstáváme dost brzy Karel nás budí po šesté. Uklízíme vše co tu po nás zbylo děláme snídani a přesouváme se na parkoviště před vjezd do lomu kde se už hromadí členové klubu NemoDiving . My překláváme všechno vybavení pro 6 lidí do jednoho auta,protože počat aut je omezený a okolo 9 hodiny jsme vpuštěni do lomu. Lomy Amerika jsou opravdu magické místo. Vstupujeme vstupním tunelem ve skále až do hlubin lomu.

Vstupujeme do magického místa kde se točilo mnoho jak Českých tak zahraničních filmů. Voda tu sice neskrývá v celku nic zajímavého ale dostat se sem aspoň jednou stojí za to. Voda v lomu je překrásně modrá ale bohužel déšť z předchozího dne dal kvalitě voda dost na frak. Ve větším jezeře není vidět ani na jeden metr. V Menším jezírku je to o poznání lepší tady je vidět okolo 3-4 metrů. My se rozhodli se podívat jen do čistší vody.

Více než potápění nás láká prolézt odtud přístupné štoly a podívat se i do lomu Mexiko. tak jsme také po krátké pauze po ponoru vyrazily.

lom Mexiko

Balíme světla a vyrážíme vodní štolou která spojuje lom Velká Amerika s lomem Mexiko. Voda začíná za polovinou štoly a naštěstí jí není moc. I tady hluboko ve skále je vidět jaké je sucho,vody je jen po kolena.

Prolézáme všechny přístupné štoly a pak vyrážíme zpět. Po dvanácté hodině mají téměř všichni odpotápěno a začínají se grilovat klobásky. Počasí se kazí začíná opět pršet a akce pomalu končí. Před druhou hodinou se otevírají vrata lomu a my vyrážíme zpět k nám na západ Čech.

TOPlist