Máme tu velikonoce a Kajmani  vyráží směr Rakousko. Náš cíl je jezero Attersee a řeka Traun. Pár dní příprav a balení je za námi ,vyrážíme v pátek v sedm hodin ráno. Naše složení   Láďa Račák , Martin Svoboda a Vladimír Kulštejn. Láďa Račák bere osobní auto a karavan. Nakládáme lahve , komresor a veškerou výstroj a vyrážíme okolo 8 ráno z Chebu. Cesta po Německých a Rakouských dálnicích probíhá dobře okolo půl druhé jsme a lokalitě Dixi.  Parkoviště je prázdné máme i prostor si vybrat kde zaparkovat. Během dalších 10 minut bylo parkoviště narvané až k prasknutí. Potápka vedle potápky. Ještě že jsme to stihly . Vyndaváme cajky a oblékáme sucháče a  vyrážíme pod vodu  v plánu je dnes jeden ponor. Několik potápěčů je již před námi  tak snad bude krásná voda. 

Voda je úžasná myslím že je vidět místy kolem 15 metrů na to kolik je tu potápek tak je to paráda. Hned po zanoření potkáváme první štiku není moc velká ale je tu. Při poslední návštěvě asi před 5 lety tu moc rybiček vidět nebylo. Klesáme po svahu podél obrovských klád kde narážíme na vrak nějakého člunu. Původně myslíme že je to vrak plachetnice Dixi ale není.  Po nějakých 45 minutách vylézáme spokojeni z vody. Byl to po dlouhé době úžasný ponor. Dáváme pivko a nějaký rumíček a relaxujeme. Je tu opravdu narváno auta se tu střídají jak na běžícím pásu. Blíží se podvečer a my trošku posilněni jsme se rozhodly vyrazit se zbytkem vzduchu v lahvích ještě na chvilku do vody. V mojí dvacítce mám stále ještě okolo 90 barů a v malé hloubce mi to ještě stačí na hodně dlouho. Kluci jsou na tom podobně ale nechystáme se nijak hluboko. Tak nám to na nějakou chvilku bude stačit. Proplaváváme znovu místo kde by měla být plachetnice Dixi a opravdu byla tam kde má být. Cestou zpátky jsi jdeme každý po svém. Beru to na druhou stranu a v tom pod sebou vidím obrovský stín. Koukám kolik mám vzduchu na tuhle hloubku ještě stále dost. Okamžitě zapínám kameru a klesám. A už vidím co to je , je to překrásná štika a délce cca 120 cm nádherně vymalovaná no paráda. To je snad máma štik z Attersee .Tu co jsme viděli na začátku to bylo miminko za to tohle to je kus. Stojí kousek od křížku jako by ho tu hlídala. Po pár minutách se jí už moje přítomnost nelíbila a odplavala kam si do neznáma. Já to taky balím v lahvi mi zbývá 30 barů tak šup ven z vody. Láďa s Martinem jsou už venku na břehu.Já se sice trošku zdržel ale stálo to za to.

 
http://vkulstejn.rajce.idnes.cz/Attersee_Dixi

Tak je tu druhý den našeho výletu. Balíme karavan a přejíždíme o kousek dál. Je sice ráno ale parkoviště na lokalitách se rychle plní.  Zastavujeme na lokalitě Ofen  zatím jsou tu jen místní ,ale ti už jsou z vody venku.  Jakmile Rakušáci zmizeli rázem je plné parkoviště českých potápěčů. Zase jsme to stihli jen tak tak. Dáváme se do řeči a dostáváme tip který není na plánku. Naše rozhodnutí je jasné jdeme do toho. Kousek od tud ve 42 metrech by měla být ve skále malá jeskyňka s křížem a soškou madony,tak snad to trefíme . Má se plavat vpravo cca 10 minut a pak žlabem který je plný listí a bordelu až na 42m a pak zase vpravo kde máme narazit na skalní masiv, tak snad se zadaří.   Oblékáme se a jdeme cca 200m ke vstupu do vody . Zamořujeme se a jedeme v malé hloubce až ke žlabu. cestou potkáváme jednoho úhoře. Po osmi minutách narážíme na žlab a klesáme. Voda je docela čistá vidět je minimálně 10 metrů. Láďa Račák jde první a my dva za ním.  Láďa to už v 35metrech točí vpravo , já jdu až na 42m a točím také vpravo .Po chvilce Láďa už signalizuje že to našel.  Zdržujeme se zde pouze chvilku a bereme to po zvolna na hloubku 20 metrů ať nenasbíráme zbytečné deko. Cestou zpátky narážíme na jedem pomníček , bohužel i na tomto místě někdo zůstal.