Máme tu podzim a naskytlo se trochu volna a tak vyrážíme s přítelkyní Dášou Pokornou do Německa na lom Löbejün  na této lokalitě nikdo z nás nikdy nebyl a tak se těšíme co tam na nás bude čekat. O tomhle lomu jsme četli jen na internetu. Má tu být překrásně čistá voda , tak se necháme překvapit. Na tuto lokalitu to máme cca 250 km je to od nás přeci jen kousek z ruky ale naštěstí celou cestu po Německých dálnicích tak cesta utíká rychle. Za cca 2,5 hodinky jsme na místě. 

Nahlašujeme se na potápěčské bázi platíme poplatek za potápění ve výši 9 Eur a jdeme okouknout vodu a vypadá úžasně.

Chystáme věci a já hned zjišťuji že je něco špatně. Mám svojí dvacetilitrovou láhev ,ale sebou jen malej žaket kterej používám na klasickou desítku. No sice to vypadá jako když sedí vosa na bonbónu ale nic se nadá dělat. Zátěže je taky tak o dvě kila méně ,ale to se nějak doladí naštěstí kamenů tu mají dost. Je odpoledne tak šup honem do vody. Ve vodě mi Dáša dovažuje kameny a jde se na to. Od vtupu klesáme kolno dolu kde je jaký si stan. Pak hrana a padá to do 17 metrů. Hned před stanem nás připlaval uvítat obrovský jeseter. Všude okolo hejna velkých plotic. Voda má úžasných 19 stupňů a to v celém profilu. Oba jsme v mokrém obleku a tak určitě neprochladneme. Padáme volným pádem až na 17 metrů hejna plotic plavou pořád s námi jako by nás chtěli doprovodit a provést tímto lomem. Jeseteři krouží kolem nás jako žraloci .Voda je krásně průzračná  ze 17 metrů je překrásně vidět slunce.

Proplaváváme lom křížem krážem. Místy nacházíme techniku po těžbě jako důlní vozíky. Zvlášť zachovalá je čerpací stanice pod kterou se nachází maximální hloubka 22 metrů. Čerpací stanici hlídá překrásná štika . Vplouváme dovnitř rozsvěcím lampu a hned je vidět sebemenší detail. Vyspárované zdivo jako by se to tu dělalo včera.  Po hodině brouzdání po dně lomu se pomalu vracíme. Pod stěnou u vstupu nás opět čekají jeseteři a obrovští kapři. Do poslední chvíle si vychutnáváme společnost těch obrů. Jde se z vody , po hodině pod hladinou my zbývá ještě v lahvi 100 barů. V Dáši dvanáctce je o něco méně. Dáváme hodinku odpočinku a říkám si půjdu ještě na chvilku  dolů . Tentokrát jdu sám ryby jako by říkali poplav za mnou něco ti ukážu. proplavávám jinou část lomu kam jsme se společně nedostali. Najednou jeseter proti mě  plavu za ním volný prostorem ani nevím kde jsem ale nechám se vést. Následuji ho a najednou jsme pod stěnou u kamenných schodů.  Jeseter začal prosévat písek a mnou se nenechá rušit. Kousek opodál vidím velkou štiku plavu k ní a nechá se pohladit a pak plave dál. Po 40 minutách končím ponor s 40 bary v láhvi. Vylézám z vody příjemně unavený a spokojený tak překrásný kus vody jsem už dlouho neviděl.

Tady je krátký sestřih  všem přeji hezkou podívanou.

Je tu další víkend v plánu je navštívit Lomeček u Domažlic.  Tentokrát jedeme jen dvě dvojice. Václava s Zdeněk Glazerovi a moje maličkost s Dášou Pokornou. Na Lomeček dorážíme v sobotu odpoledne a je to masakr. Tolik potápěčů pod hladinou. No voda bublá jako perličková koupel. Dle toho co slyšíme aktuálně je vidět nula tak že nic. To nás ale neodrazuje , my jsme sem přijeli za nočním ponorem a to tu zajisté nebude ani noha. Než se setmí tak si užíváme teplé vodičky a možnosti příjemného občerstvení.

Akci mám naplánovanou tak že půjdeme do vody až za tmy a tak taky jdeme ve 21-30 jsme ve vodě. Nejsme tu přeci jenom samy do vody jdou i kluci z Domažlic. Každopádně ve vodě jsme první  Hned po pár metrech nás pod hladinou vítá překrásný úhoř který plave podél stěny jako by nás vedl dál do lomu. Voda se otevírá je vidět okolo 3 metrů . Na tu bídu jaká tu panovala odpoledne je to paráda. Připlouváme k lodi kde potkáváme velkého jesetera. Proplouváme lom křížem krážem až narážíme na místo kde jsou rybičky tak nějak hustěji vedle sebe.  Ve chvilce jsem torpédován velkým tolstolobikem . Myslel jsem že do mě Dáša šťouchá že mi chce něco ukázat ale  byla to ryba. Velcí tolstolobici se na nás jezdí dívat co tam asi děláme. Místy na nás vykoukne ze své skrýše sumec nebo úhoř. Člověk si připadá jako v nějaké nádrži s rybama a ne v lomu. Cestou zpět se zastavuji ještě jednou u lodě kterou proplouvám a nacházím úplně v přední části nacházím v tubusu láhev šampaňského. Tak jak je napsáno na tubusu beru jí s sebou. V noci kdy potápěč nevidí tak daleko jako ve dne a tak neví co na něj ze tmy vykoukne je parádní zážitek .

Po hodince pod vodou vylézáme s úžasem z vody.

Láhev šampusu kterou jsem našel se bohužel ve vodě moc neohřála. Nestačila ani vychladnout. Kluci z Domažlic jak nám po té řekli jí tak právě schovali. Každopádně dle instrukcí byla vypita na jejich zdravím. Na příště je třeba lépe schovat aby tam vydržela déle.  Plni zážitků usínáme okolo půlnoci v  autech . Ráno chceme ještě jednou do vody.

Je neděle ráno a my chceme jít do vody jako první. Musíme si pospíšit ráno okolo osmé hodiny se to tu už začíná potápkama plnit. Rychlá snídaně a šup do vody.  Zadařilo se a do vody jdeme jako první. Hned kousek od vstupu do vody je voda zakalená jako blázen. Klesám až do kalu a nacházím tam hejno kaprů co tam ryjí do dna. Asi mají zrovna kapří snídani. Zhruba v polovině lomu potkáváme obrovského jesetera nechává se pohladit chvilku krouží okolo nás a pak mizí v dáli. Okolo kabiny  potkáváme obrovské kapry vidět je okolo 4 metrů. Proplouváme celý lom křížem krážem a užíváme si ty obrovské ryby co plují okolo nás. Je to opravdu jiné než v noci teď je vidět všude daleko  okolo sebe a jsou vidět ryby i 4 metry daleko. Velcí tolstolobici se na nás jezdí koukat a my se úžasem díváme jak přes svou obrovskou tlamu filtrují vodu.  Pod hladinou jsme celých 80 minut voda se tu už pomalu plní a začíná tu tu být opět jako ve vířivce. Voda všude bublá a bublá. My jsme si naštěstí užily tu krásnou ještě nezkalenou vodu.    Lomeček je prostě parádní , kdo si chce užít obrovské ryby musí sem. Po obědě balíme a míříme zpět k nám na západ .