Je konec května a Kajmani vyrážení na Hracholusky. Voda je dle zpráv poměrně čistá tak vyrážíme na statek. Jedeme ve složení Láďa Račák , Martin Svoboda, Mirek Lajda a moje maličkost. Teplota vzduchu je nad 25 stupňů a tak dojít od kapličky k vodě je docela očistec.  Jsem mokrej ještě než lezu do vody. Voda vypadá parádně při břehu se prohánějí hejna malých rybiček. V 10.05 jsme ve vodě a jedeme v 5 metrech až do zátoky. Vidět je okolo 3 metrů . V hloubce 10 metrů je vidět nejlépe  určitě okolo 5 metrů. Cestou dolu ke statku už to není tak pěkné ale stále je vidět do 3 metrů. Každopádně od stromu co stojí u statku bylo krásně vidět slunce.

Jsme u sklepa a nedalo mi to a vplouvám dovnitř, Láďa Račák čeká u vchodu kdyby byl náhodou  nějaký problém. Čekám jestli tam nebude schovaný nějaký pěkný sumec. Proplavávám opatrně sklep abych nezvířil sediment ale nikde ani rybička. Martin a Mirek nají na sobě mokré neopreny a tak cítí dost dobře chlad sedmi stupňové vody. My  dva Láďa a Vláďa v suchých oblecích takřka necítíme chlad. Martin to po chvilce v hloubce na statku  míří do teplejších vodu vzhůru. Mirek se drží až do konce a drží se mě když se vracím z deseti metrů zpátky dolu a stále se snažím najít nějakou pěknou rybičku. Bohužel Hracholusky už jsou také vydrancované. Nikde ani rybička . Cestou zpátky do zátoky proplaváváme zatopené křoviny ve kterých bývali hejna okounů ale nikde nic.  Po necelé hodince se všichni scházíme na břehu.  

15.Května v podvečer se opět vydáváme proplavat řeku Ohři.Jdeme ve složení Vladimír Kulštejn, Ladislav Račák a Ondřej Beran . Tento týden je extrémně čistá a tak musíme využít ten krátký čas než se voda zase zakalí a začne být zelená jak hrachová polívka.  Tentokrát nebudu specifikovat místo našeho potápění záměrně. Při tomto ponoru se pohybujeme v hloubkách od jednoho do čtyř metrů. Proud vody je tu poměrně klidný. Rybičky se schovávají  mezi kameny. Hejna kaprů krouží kolem nás a když zadržím dech dostanou se téměř na dosah. S výdechem bublin mizí v dálce. Velcí candáti polehávají vedle kamenů a schovávají se mimo proud vody. Tu a tam z pod kamenu kouká úhoř říční. Hejna malých okounů a plotic jsou téměř všude kolem nás. Připadáme si tu jako v akváriu. Po třiceti minutách vylézáme z vody plni zážitků.

Zde je video z ponoru . Přeji hezkou podívanou.