Rok 2019
Je tu srpen a my vyrážíme opět za čistou vodou. U nás na západě voda čistá nikde není. Tak musíme za čistou vodou aspoň 200 km. Tentokrát jedeme na lomy Löbejün. Kdo tam ještě nebyl tak níže je mapka.
Jsou to vlastně lomy tři. První docela pěkně zarybněný. Ostatní dva nestojí za nic moc. Do druhého je špatný přístup – tam se ani nechystáme. Třetí je lepší ale moc rybiček tu není. Jen občas nějaký rak či okoun.
Na lom přijížďíme v sobotu 24.8.2019 v odpoledních hodinách. Je tu opravdu narváno. To jsem tu ještě neviděl. Parkoviště i přilehlá cesta jsou plné aut. Říkáme si při tom masakru, jak to asi bude vypadat pod vodou. Nicméně dáváme krátkou pauzičku po cestě, platíme místní poplatky. Což je 10 Eur za osobu na den a 9 Eur za osobu za přespání na pozemku lomů.
Pak už se oblékáme a šups pod hladinu. To spalující horko se na břehu moc nedá. Voda je prohřátá až na dno, tak já osobně jdu bez rukavic, což se ukázalo jako dobrá volba. Teplota vody i v 15 metrech je 20 stupňů což je kafíčko. Milan s Irčou jdou do vody dříve, přeci jenom jsou tu o něco déle než já s Dášou . My rychle oblékáme a jde se. Hned po chvilce nás vítá obří kapřík a vedle hned místní jeseteři.
Jelikož jsem pořídil novou kameru Insta360 ONE X, tak budu uvádět i videa pro virtuální realitu. První zkušební video najdete na odkazu níže.
I přesto že je tu opravdu desítky potápěčů je tu stále parádní voda. Jen u vstupu je trošku zakaleno ale jinak paráda. Proplaváváme celý lom a užíváme si té krásy a relaxu. Z hloubky 15 metrů je krásně vidět hladina. Po hodince vylézáme z vody. V láhvi máme ještě každý 100 barů a tak nám zbyl vzduch na druhý ponor,který chceme ráno na lomu číslo tři. Balíme a přesouváme se na trojku a i tady je docela narváno. Spoustu karavanů a stanů. No i pro nás tu zbylo místo a tak chystáme spaní a rozděláváme gril. Večer posedíme a ráno po snídani se jde hned pod hladinu lomu číslo tři.
Je tu neděle ráno a okolo deváté se jde na to. Do vody jdeme jako první, když neberu ranní koupače. Minulý rok tu byla voda ,tak lehce mléčná tak uvidíme jaké to bude dnes. A bylo to naprosto stejné. Viditelnost tak 5 metrů. Jednička to prostě není , dokonce ani ten život tu není takový. Nepotkáváme téměř ani rybičku. Obeplavání lomu trvá asi půl hodinky a končíme,není proč tu zůstávat déle. V mojí dvacetilitrové lahvi zůstalo ještě osmdesát barů a to mi bohatě stačí na další ponor na jedničce. Dáša má ve své dvanáctce padesát barů a to nám na půl hodinku ještě bude stačit. Milan si ráno nechal naplnit, tak ten má vzduchu víc než dost. Irča je na tom podobně jako my ,ale to stačí. Na pomazlení s rybičkami je to vzduchu stále dost. Po půl hodince lezeme z vody spokojeni. Poslední občerstvení je stínu na základně a pak už jen nasednout do rozpálených aut a rozjet se zpět k nám do Chebu.
Máme tu už srpen léto je pomalu za námi a my vyrážíme na řeku Traun. Pod přehradou jsou tam nádherné vodopády kde už jsem byl před mnoha lety. Voda je tam křišťálově čistá no prostě nádhera.
Nakládáme den do předu vše co se do auta vejde. K potápění na řece jsou dobré malé lehké lahve .Tak berel 4x 7L a pak 1x 12L a moje miminko lahev 20 litrů . S tou počítám na jezero Attersee kam se aspoň na jeden ponor chceme taky podívat. Z Chebu vyrážíme v sobotu ve 13 hodin a okolo 17 hodiny jsme na místě. Vítá nás řeka Traun ,ten pohled z mostu je úchvatný tak čistou vodu u nás asi nenajdeme.
Parkujeme na místním parkovišti a jdeme obhlédnout terén . Všude davy turistů a parkoviště totálně narvané.
Voda je křišťálově čistá , tohle se opravdu jen tak nevidí. Každopádně v plánu máme se potápět tady pod vodopádama a pak na bázi cca o 500 metrů výše proti proudu. Tam je báze Atlantis ,ale musíme zjistit ceny co a jak a za kolik.
Po šesté hodině doráží kamarád Jindrich Papež a jdeme se i sním podívat k vodě pod vodopády. A jsme zděšeni voda najednou není vůbec čistá vypadá to jako stoka.
Je to hnus copak se asi stalo. Začíná pršet a Jindřich po hodince odjíždí na Traunsee a my vyrážíme proti proudu na procházku. Pod domy macházíme dvě trubky ze kterých fičí sračky rovnou do řeky .Možná je to již vyčištěná voda z čistírny každopádně řeku to zakalilo docela slušně. Na to jací jsou Rakušáci na ekologii se tomu docela divím. No snad to ráno bude čisté.
A bylo … ráno v osm hodin je voda zase parádně čistá a my se chystáme do vody. Já i Dáša si bereme každý jednu sedmičku a nějakou tu zátěž. Dále lano ať se to dá vše zase z kaňonu vytáhnout. Cesta dolu je vždycky jednodušší ale nahoru to půjde podstatně huř. Okolo deváté skáčeme do vody. Skála má výšku okolo 5 metrů a tak seskok dolu je parádní.
Vydáváme se proti proudu do tůně pod vodopád. žíváme si parádní prolejzačky mezi obrovskými kameny. Pak je třeba vylézt z vody a přelézt řadu kamenů do další tůně.To není žádný problém až do té doby než jsem si sundal ploutve. Jedna pružina prdla a tudíž ploutev mám jen jednu. No nic musím to dát i tak. Jednoploutvý potápěč se asi vidí málo kdy. Jde to hůř ale jde co se dá dělat. Přece to kvůli takové nehodě nevzdáme.
Všude pstruzi a raci no nádhera. V silném proudu hejna plotic a okounů. Ve vodě mám na testování novou kameru Insta 360 One X . Tak snad nějaký ten záběr bude. Dáváme se zpět s proudem je to opravdu nádhera.S jednou ploutví to dolu jde jaké pak to bude zpátky. To už je o dost horší nechá se to kopat. Po dvou hodinách se vracíme ke skále .Cesta nahoru bude opavdu výživná. Lezu jako první a Dáša mi postupně zavěsí žakety na lano které vytáhnu zpět na skálu. Mám opravdu co dělat ani se nedivím že Dáša měla velkou práci se spuštěním. Nicméně vše se podařilo všude jsou už jsou skupiny šnorchlařů. Je tu narváno jak na Václaváku to že jsme šli tak brzy do vody se vyplatilo.
Tady je krátké video ,sice se to nepovedlo tak jak jsem si představoval kamera většinu času neběžela. Spouštěcí tlačítko se musí stisknout opravdu hluboko což jsem nevěděl. No nic aspoň vím pro příště ….
Každopádně podařilo se mi aspoň kousek sestříhat. Tady je video ideální pro brýle s virtuální realitou.
Video pro VR je ZDE
V poledne vyrážíme na oběd do místní rybí restaurace. Doporučuji pečenou makrelu to je opravdu mňamka.
Po obědě jedeme na bázi Atlantis. Ponor zde stojí 15 Eur v této ceně je plný servis. Od parkoviště vám odvezou elektrickým vozíkem veškeré vybavení k vodě a pak je zase odvezou k autu. K dispozici je zde sprcha na opláchnutí výstroje. Kabinky na převlečení no prostě vše co je potřeba. Dole u vody je možno grilovat všude čisto prostě paráda.
Potápíme se tu kolem ostrova hloubka se zde pohybuje do 18 metrů. Světlo není třeba vidět je okolo 5 metrů a více. Mohu jen doporučit .Pod hladinou ohromné bílé duny písku a obrovské balvany a potopené kmeny stromů. mezi nimi občas nějaký velký okoun či rak. Takový život jako je dole pod vodopády tu není. Nicméně ponor tady nebyl vůbec marný určitě se sem ještě někdy vrátíme.
Je neděle večer a my se přesouváme na spaní na jezero Attersee a v pondělí ráno vyrážíme zpět k domovu.