Každým dnem se voda horší a horší. Teplota vody 27 stupňů nepřináší nic dobrého. Pokud se voda neochladí musí se stát nevyhnutelné a i při hladině bude voda zelená jak špenát.

V hloubce se to už děje. Každým dnem klesá viditelnost a letos to bude asi jedem z posledních ponorů kdy se bude dát něco natočit.

Prolézám rybí úkryty a priplavává ke mě na uvítanou malý sumec. Chvilku se mi ukáže a mizí v zelené kalné vodě. O kousek dál sedí na větvích další menší kousek. Bohužel jejich rodiče jsou neznámo kde. Na větší kusy bohužel nemám štěstí. Tu správnou skrýš těch velkých sumců jsem ještě nenašel. Tak snad se někdy zadaří

Dnes je to 41 hodin od posledního ponoru. Je časně ráno a slunce naštěstí ještě tolik nepálí. Poslední ponor byl k večeru kdy bylo extrémní horko a tak dnes je to příjemná v změna oblékat se do neoprenu ještě v chládku. Od posledního ponoru mi zbylo v lahvi ještě 130barů a to mi na dnešní ponor zajisté stačí.

Beru kameru a jde se na to. Voda má při hladině 27 stupňů jako kafe a tak o pár metrů níže mě to krásně ochladí. Papám do hloubky 7 metrů tady je už příjemná teplota. Nicméně od posledně se voda hodně zhoršila. Už je vidět maximálně na dva metry. Pod 7 metrů je to konečná. 😒😒😒 Samý kal prostě nulová viditelnost.

Přibližuji se a ze zelené vystupuje silueta stromu. Vidím stín nádherné štiky bohužel mi dnes nedává moc prostoru k natáčení. Jakmile je voda kalná štiky mě už nepouštějí tak blízko.

Proplouvám mezi kořeny stromů ,ale tady nikde ani živáčka.Je tu ticho a příjemný chlad. Nad hladinou je už spalující horko. Ryby se drží jen v korunách stromů. potěru tu mají dost a tak to je jako odpočívat v dobře zásobené špajzce. Tlak v lahvi mi klesá vzduchu ubývá a tak po padesáti minutách zbývá posledních 10 barů a já vylézám ven z vody. Takhle krásně prázdnou lahev jsem už dlouho neměl.

Tady je něco ke koukání tak hezkou podívanou.