Rok 2020
Je červenec a voda se překvapivě vyčistila. Už v ní sice plavou nazelenalé cucky ale ještě je to paráda. V hloubce od 6,5 do 8,5 metru je vidět až na 3 metry. Dlouho to nepotrvá a tak je třeba toho času využít a každý den aspoň na chvilku se zanořit pod hladinu než se to oknu zavře a nebude vidět nic.
Těch míst kde se dají najít ryby už moc není a tak již nebudu specifikovat místa kde je to natočeno.
Kousek z mého setkání pod hladinou je zde tak hezkou podívanou.
Je tu nedělní ráno 26.7.2020 a vyrážím s kolegou Láďou Račákem na Jesenickou přehradu na lokalitu Ronak. Náš plán je ze zátoky naplavat po bývalí hotel a podívat se na bazén a okolní stromy. Je 7-15 ráno právě začíná pršet a my jdeme pod hladinu.
Cesta je dlouhá a tak plaveme v 5 metrech podél břehu nějakých 300 metrů cestou potkáváme malé rybky ale nic velkého.Po 15 minutách se zanořujeme na hloubku 8 metrů tam je i dokonce vidět nejlépe. Po chvilce hledání jsme tu, obrys bazénu je už krásně vidět.
Je to místo kde bývalo spousty okounů a candátů. Bohužel dneska tu není vůbec nic. Nikde ani rybička pusto a prázdno. Je to velice smutný pohled to na Jesenici dopadá. Než jsme sem šli byl jsem si téměř jistý že tu nějaké ryby potkáme. Jen v dubu kousek vedle nacházíme jednu osamocenou štiku.
Otáčíme a v hloubce cca 8 metrů plaveme zpět do zátoky. Vzduchu je stále dost a tak není kam spěchat. Proplouváme okolo základů bývalého statku, ale nic tady nemáme štěstí na život pod vodou. Po 80 minutách vylézáme z vody. Už neprší a to je jediné pozitivní. Dle mého srovnání co bylo před cca 10 lety život v naší krásné přehradě pomalu mizí .
