Je to podzim a naše Kajmaní banda vyráží ještě na chvilku za teplem a samozřejmě hlavně za potápěním k moři. Vyrážíme na ostrov PAG na základnu Connex Diving. Zakončení potápěčské sezóny v Chorvatsku je tu a my jsme se u toho rozhodli být.

Vyrážíme z Chebu v pátek 24.9.2021 v odpoledních hodinách a v sobotu ráno jsme na prvním trajektu na PAG. Cesta byla naprosto ok na hranicích nikdo nic nechtěl. Žádné doklady ohledně Covidu nebyli potřeba.

Už jen kousek a jsme na místě. Vítá nás krásně čisté Chorvatské moře. života pod vodou tu sice moc není ,ale na tu bídu to ještě jde. Jsme konečně na místě.

Na základně máme být až odpoledne a tak vyrážíme projít městečko Novalja. Je podzim většina restaurací je už pomalu zavřená. Nicméně kousek od moře nacházíme tu pravou kde náš výlet zahájíme obědem.

Začíná nám pár překrásných podzimních dní s potápěním. Základna Connex Diving nám poskytuje parádní servis. Už jsme si to vyzkoušeli před rokem a tak se sem moc rádi vracíme. V plánu máme každý den jeden ponor a pak hlavně relax. Pořádně si užít posledního podzimního sluníčka.

Zde je sestřih z pár našich ponorů.

Jeden den je dost větrno a jsou velké vlny a tak vyrážíme na výlet do Zadaru. Tam je to úplně jiné než v Novalje. Město plné turistů a vše funguje jako by nebyl konec sezóny.

Týden utekl jako voda a my vyrážíme zpět domů.

Je konec Června 2021 a my vyrážíme s přáteli za potápěním do Chorvatska na poloostrov Pelješac. Na cestu si chystáme všechny možná lejstra co po nás mohou chtít ať není cestou žádný problém.

Vyrážíme z Chebu v pátek okolo 14 hodiny. Plán je v klidu a v pohodě dnes projet Německo, Rakousko i Slovinsko a někde v Chorvatsku za hranicema se v klidu vyspat a pak pokračovat dál. A opravdu se daří ,okolo 21 hodiny dorážíme na hraniční přechod Mureck. Vyhýbáme se Slovinské dálnici a tudy se nám to už jednou vyplatilo. A tak i dnes Slovinci nic neřeší jen mávnou a jede se dál. Po hodince jsme na Chorvatské celnici a ani tady nikdo nic nechce. Jen kontrola občanských průkazů a frčí se dál. O tom se nám ani nemohlo zdát. Nikdo nechtěl povinnou registraci do Chorvatska prostě nic. Po půl dvanácté jsme na jednou odpočívadle vedle dálnice a uléháme ke spánku. Až se vyspíme máme to ještě dalších 800 km snad to půjde tak lehce jako do teďka a celá cesta byla bez jediného zádrhelu. Okolo půl dvanácté jsme konečně na místě.

Vítá nás Petr Kukan. Jsme na jeho základně v městečku Borak. Ubytováváme se a šup do vody po té dlouhé cestě, která od nás byla nějakých 1300 km si to opravdu zasloužíme. Voda má nádherných 28 stupňů jako kafe. Dnešní den je ve znamení odpočinku. Potápění máme v plánu až od druhého dne.

Druhý den v půl deváté máme dle dohody nachystané lahve a jde se do vody . Každá dvojice si jde po svém . Už na první dojem je tu více života než minulý rok na Pagu. Tak to vypadá, že si tu ten týden opravdu užijeme. Opravdu tomu tak bylo, dáváme si každý den jeden ponor . V úterý vyrážíme v noci. Do vody se jde v půl desáté za úplné tmy, kdy vylézají z děr potvůrky co přes den vidět nejsou. Potkáváme překrásné Olihně a Chobotnice a spoustu ostatních rybiček. Prostě nádhera.

Další dny podnikáme další ponory a výlety po ostrově. S Dášou vyrážíme obhlédnout lokalitu Mokalo – vrak Boka Kotorska. Vrak je docela daleko od pláže, tak se to tam nechá docela kopat. Dobrých 500 metrů. Beru jen ploutve s maskou a šnorchlem a vydávám se tam sám. V zátoce vůbec zádný život a u vraku to bylo podobné. Téměř nic ….

Krátké video jen ze šnorchlování na vraku je zde.

Předposlední den nás Peter Kulan bere na lokalitu, kde je malá podvodní jeskyně. Sedáme na člun a vyrážíme okolo 11 hodiny. Peter jde s námi jako průvodce .Proplaváváme malou jeskyňku, která má komín končící volnou hladinou, kde se dá vynořit. Dále padáme podél stěny do hloubky 32 metrů. Dole na stěně potkáváme nádherné langusty. Na závěr opravdu nádhera.

Tady je krátký sestřih celé akce.

V sobotu brzy ráno vyrážíme zpět k nám na západ Čech. Jedeme přes Rakousko a tam se dva dny zdržíme a podíváme se na řeku Traun a nějaké jezero. Ale o tom až jindy.