Je 17.listopadu a my se přesouváme ze Slapské přehrady na lom Hříměždice. Dnes je zatraceně špatné počasí. Celou cestu ze Slapské přehrady leje a leje. Naštěstí na lomu můžeme využít přístřešek, který tady k dispozici. Na lomu téměř ani noha. Jen jedna potápka se zde chystá do vody. Dáváme lehkou svačinu před ponorem a chystáme se do vody. Lom je malý a tak nám stačí jen zbytek vzduchu co nám zbyl ze Slap. Voda vypadá nádherně. Zanořujeme se a hned je poznat, že je tady voda trošku víc vychlazená než na Slapech.

Vidět je dle mého 5 a více metrů. Naprostý luxus, jen mimo pár rybiček tu pod vodou relativně nic není. Osobně se potápím rád i v kalné vodě, kde na člověka čeká vždycky nějaké to překvapení. Tady se žádné překvapení nekonalo. Jen ta nádherná štika co hlídá místní lom, ta je úžasná.

Po půl hodině máme obeplavaný lom křížem krážem a vylézáme z vody. Teď už jen oběd v místním hostinci na náměstí a hurá k nám na západ.

Je 17.listopadu, pro někoho ryze sváteční den a my vyrážíme na Slapskou přehradu. Celou cestu z Chebu nás provází počasí, že by psa nevyhnal, ale jak se říká pod vodou neprší. A tak nás to nemůže rozhodit.

Dnešní plán je dojet k Živohošťskému mostu a podívat se na lokalitu „zátoka vraků“. Po deváté hodině jsme na místě. Nikde ani noha a bodeť by taky jo v tomhle počasí. Scházíme dolů omrknout hladinu vody. Hned vidíme, že voda je níž minimálně o dva metry a takové hnědé barvy. No jsme už tady, tak to prostě zkusit musíme.

Čeká nás zkouška nejtěžší na této lokalitě a tím jsou proslulé schody. Dolu to ještě půjde, ale nahoru to bude horší.

Jsme nachystáni a jdeme na to. Voda má ještě dnes krásných 13 stupňů a tak se ještě nedá říct, že je to studené. Hned po zanoření vidíme, že to není nic extra, ale 2-3 metry vidět je. Voda má dle mého pocitu hnědočervenou barvu. Proplouváme zátoku dokola a cestou potkáváme vraky různých typů lodí. Hausboat je na svém místě a stále stojí.

Po necelé hodince jsme z vody venku. Na tu bídu jsme oba spokojeni .Byl to velice pěkný ponor. Teď přichází to nejhorší z dnešního dne. Vylézt ty schody to je opravdu očistěc. Někde hned na začátku odhazuji zátěž na schody. Puls mám tak 200 za minutu a pocit jako by mi mělo puknout srdce. Naštěstí jsme to oba dali . Balíme a přesouváme se na další lokalitu a tou jsou Hříměždice.