Nacházíme už druhý den na lomech Löbejün . V předešlí den jsme se potápěli na lomu Löbejün 1 a dnes časně ráno jdeme do vody na třetím lomu. Spali jsem nad lomem v autě a hned po východu slunce jdeme pod hladinu. Kvalita vody je tu podstatně horší. Maximální hloubka je tu 12 metrů a voda má 19 stupňů tak jako na prvním lomu. Hned na kraji nacházíme čerpací stanici . Vidět je okolo 5 metrů voda je taková mléčná . Ryby tady asi moc nejsou za to raků je tu mnoho. Pod hladinou je spíše takový kovošrot. Všude mnoho vozíků které stojí ještě na kolejích a dokonce se s nimi dá stále pohybovat. Kola se točí a po kolejích se dají i tlačit. Uprostřed lomu je i točna kde se vagónky směřovali tím správným směrem. Bohužel mimo pár okounů a plotiček zde nepotkáváme nic většího. Nacházíme bohužel jen jednu sladkovodní medůzku. Ve svitu baterky je překrásná.
Lom máme proplavaný křížem krážem za nějakých 40 minut. V lahvích nám zbývá něco přes 100 barů a tak na naší cestě uděláme jednu zastávku. A tím bude jezero Kulkwitzer See
Zde je krátké video z ponoru.
Máme tu podzim a naskytlo se trochu volna a tak vyrážíme s přítelkyní Dášou Pokornou do Německa na lom Löbejün na této lokalitě nikdo z nás nikdy nebyl a tak se těšíme co tam na nás bude čekat. O tomhle lomu jsme četli jen na internetu. Má tu být překrásně čistá voda , tak se necháme překvapit. Na tuto lokalitu to máme cca 250 km je to od nás přeci jen kousek z ruky ale naštěstí celou cestu po Německých dálnicích tak cesta utíká rychle. Za cca 2,5 hodinky jsme na místě.
Nahlašujeme se na potápěčské bázi platíme poplatek za potápění ve výši 9 Eur a jdeme okouknout vodu a vypadá úžasně.
Chystáme věci a já hned zjišťuji že je něco špatně. Mám svojí dvacetilitrovou láhev ,ale sebou jen malej žaket kterej používám na klasickou desítku. No sice to vypadá jako když sedí vosa na bonbónu ale nic se nadá dělat. Zátěže je taky tak o dvě kila méně ,ale to se nějak doladí naštěstí kamenů tu mají dost. Je odpoledne tak šup honem do vody. Ve vodě mi Dáša dovažuje kameny a jde se na to. Od vtupu klesáme kolno dolu kde je jaký si stan. Pak hrana a padá to do 17 metrů. Hned před stanem nás připlaval uvítat obrovský jeseter. Všude okolo hejna velkých plotic. Voda má úžasných 19 stupňů a to v celém profilu. Oba jsme v mokrém obleku a tak určitě neprochladneme. Padáme volným pádem až na 17 metrů hejna plotic plavou pořád s námi jako by nás chtěli doprovodit a provést tímto lomem. Jeseteři krouží kolem nás jako žraloci .Voda je krásně průzračná ze 17 metrů je překrásně vidět slunce.
Proplaváváme lom křížem krážem. Místy nacházíme techniku po těžbě jako důlní vozíky. Zvlášť zachovalá je čerpací stanice pod kterou se nachází maximální hloubka 22 metrů. Čerpací stanici hlídá překrásná štika . Vplouváme dovnitř rozsvěcím lampu a hned je vidět sebemenší detail. Vyspárované zdivo jako by se to tu dělalo včera. Po hodině brouzdání po dně lomu se pomalu vracíme. Pod stěnou u vstupu nás opět čekají jeseteři a obrovští kapři. Do poslední chvíle si vychutnáváme společnost těch obrů. Jde se z vody , po hodině pod hladinou my zbývá ještě v lahvi 100 barů. V Dáši dvanáctce je o něco méně. Dáváme hodinku odpočinku a říkám si půjdu ještě na chvilku dolů . Tentokrát jdu sám ryby jako by říkali poplav za mnou něco ti ukážu. proplavávám jinou část lomu kam jsme se společně nedostali. Najednou jeseter proti mě plavu za ním volný prostorem ani nevím kde jsem ale nechám se vést. Následuji ho a najednou jsme pod stěnou u kamenných schodů. Jeseter začal prosévat písek a mnou se nenechá rušit. Kousek opodál vidím velkou štiku plavu k ní a nechá se pohladit a pak plave dál. Po 40 minutách končím ponor s 40 bary v láhvi. Vylézám z vody příjemně unavený a spokojený tak překrásný kus vody jsem už dlouho neviděl.
Tady je krátký sestřih všem přeji hezkou podívanou.
Sport v Chebu
