| vkulstejnrajce.net |
Ve dnech 21.-22.července 2018 se na Jesenické přehradě v areálu Jachtklubu Cheb konal Kajmanský víkend . Akce zaměřená na potápění na Jesenici, ale hlavně sobotní odpoledne plné soutěží a zábavy.
Kajmanského víkendu se zúčastnila valná většina členů a příznivců klubu. Rozděleni do několika skupin jsme se rozjeli na různé lokality Jesenické přehrady. Kvalita vody se sice vlivem vysokých teplot nebyla nejlepší, ale i tak bylo k vidění mnoho pěkných rybiček.
V sobotních pozdních odpoledních hodinách, kdy už bylo odpotápěno, jsme se pustili do soutěží.
Téměř každý z nás si vyzkoušel, jaké je to projít trať na chůdách, mnozí to naposledy zkusili v dětských letech a o to to bylo zajímavější.
.
V další soutěži jsme si vyzkoušeli, jaké je to udržet plně nalitý tuplák, co nejdelší dobu. Nejlepší výsledek byl přes 4,5 minuty .
Potom jsme se přesunuli k vodě, kde si dvojice vyzkoušely jízdu na sakra vratké kánoji. Udržet se v lodi, to byl opravdový kumšt.
Ve večerních hodinách jsme si užili spoustu srandy.
Poděkování všem za účast . V příštím roce akci určitě zopakujeme .
Více fotografií najdete ZDE
Je konec května a Kajmani vyrážení na Hracholusky. Voda je dle zpráv poměrně čistá tak vyrážíme na statek. Jedeme ve složení Láďa Račák , Martin Svoboda, Mirek Lajda a moje maličkost. Teplota vzduchu je nad 25 stupňů a tak dojít od kapličky k vodě je docela očistec. Jsem mokrej ještě než lezu do vody. Voda vypadá parádně při břehu se prohánějí hejna malých rybiček. V 10.05 jsme ve vodě a jedeme v 5 metrech až do zátoky. Vidět je okolo 3 metrů . V hloubce 10 metrů je vidět nejlépe určitě okolo 5 metrů. Cestou dolu ke statku už to není tak pěkné ale stále je vidět do 3 metrů. Každopádně od stromu co stojí u statku bylo krásně vidět slunce.
Jsme u sklepa a nedalo mi to a vplouvám dovnitř, Láďa Račák čeká u vchodu kdyby byl náhodou nějaký problém. Čekám jestli tam nebude schovaný nějaký pěkný sumec. Proplavávám opatrně sklep abych nezvířil sediment ale nikde ani rybička. Martin a Mirek nají na sobě mokré neopreny a tak cítí dost dobře chlad sedmi stupňové vody. My dva Láďa a Vláďa v suchých oblecích takřka necítíme chlad. Martin to po chvilce v hloubce na statku míří do teplejších vodu vzhůru. Mirek se drží až do konce a drží se mě když se vracím z deseti metrů zpátky dolu a stále se snažím najít nějakou pěknou rybičku. Bohužel Hracholusky už jsou také vydrancované. Nikde ani rybička . Cestou zpátky do zátoky proplaváváme zatopené křoviny ve kterých bývali hejna okounů ale nikde nic. Po necelé hodince se všichni scházíme na břehu.
Sport v Chebu
