V neděli 11.12.2016 se konal 4.ročník zimního plavání v řece Ohři s Kajmanem. Je to takové rozloučení s potapěčskou sezónou.
Letos sice opět počasí nevypadá jako v zimě ale na to si už v poslední době zvykáme. U vody se scházíme po deváté hodině. Chvilkama prší a prší stavíme stan ať máme aspoň malé zázemí pro převlečení a občerstvení. Blíží se desátá hodina a účastníci i přihlížející se pomalu schází na břehu Ohře . Dokonce i v tomhle počasí kdy asi normální lidé sedí doma se nás tu schází požehnaně.
Po půl jedenácté předseda klubu pan Jan Držmíšek svolává všechny účastníky a všem dává poučení jak se chovat ve vodě. Všichni se účastní na vlastní nebezpečí. Do vody nás jde letos snad nejvíce ,celkem 17 potápěčů kteří se sem sjeli nejen z Chebu, ale z různých konců Karlovarského kraje.
Před 11 hodinou se scházíme na Vávrově lávce a jde se na věc. Voda je relativně čistá na hladině pospávají kachny tak je jdeme probudit. Voda má krásné 4 stupně vzduch zhruba stejně jako v zimě to opravdu nevypadá. První jsou v chladné vodě a už se plave. Ti co mají mokré či polosuché obleky to berou rychleji aby se aspoň trošku zahřály. My ostatní v suchých oblecích nemáme kam pospíchat a plaveme jen tak pomalounku. Není nic horšího než se ve vodě zpotit.
Po nějaké půl hodince jsme všichni v pořádku na břehu. Našli se mezi námi i tací co vylezli z vody svlékli potápěčské obleky a šli vyzkoušet vodu jen tak v plavkách. Brrrrr Ve stanu na každého čeká teplé občerstvení. Naštěstí tu máme človíčka co se stará o to aby měli všichni něco na zahřátí . O to se nám i letos stará Irča Serbousková které patří veliké díky.Po koupeli v ledové vodě přijde každému v hod horké svařené víno nebo čaj.Oheň plápolá v sudu a buřtíků je také dost. Je to krásný pocit v Prosinci si opékat buřty na ohni u vody. Škoda že to počasí aspoň trošku nepřipomíná bílou zimu.
Rád bych poděkoval jménem klubu Kajman všem účastníkům za vaši účast a těšíme se na vás při 5.ročníku v roce 2017. Poděkování patří také městu Cheb za podporu našeho sportovního klubu.
Zde je pár obrázků z naší akce.
Je pracovní den,ale já mám volno. Vyrážím na solo ponor na Jesenici na lokalitu RONAK. Letos jsem tu ještě nebyl a jsem zvědav jestli aspoň tady kde bývalo nespočetně okounů něco bude. Odnáším si část věcí na poslední schody pod hotelem a vracím se zpět k autu se obléct do sucháče. Je to trošku nepohodlné ale cesta od auta je sem dlouhá asi 500m a v plné výstroji a ještě kamera to bych asi najednou nedal.
V půl desáté ráno lezu do vody. Vidět je stále stejně okolo 2m jako před týdnem. Žádný zázrak to není ale aspoň něco.Beru to směr potopený bazén. Kousek před bazénem před sebou vidím stín né moc velké rybičky. Byl to nejspíš candát tak okolo 60cm ale je pryč. Dorážím na místo ,prkna stále ještě drží na svém místě .Potápím se ke dnu bazénku kde ještě před pár lety sedávalo moře okounů a občas nějaký ten candát. Dnes je tu prázdno , jen pár okouních miminek.
Otáčím do do dubů co stojí hned vedle. Všude spousta vlasců a utrhaných nástrah od rybářů. Jen ty ryby nikde , sjíždím až je dnu kde je teď hloubka okolo 8m a jsou tady. Ale zase jen okouní miminka okolo 10cm je jich tu celé hejno a jak utíkají kalí dno.Ti velcí okouni co tu bývali se někam ztratily . Otáčím to zpět přes bazén a mířím do zátoky. Je to tam asi 500m tak mám co dělat. Jedu stále v hloubce okolo 8m proplétám se mezi pařezy. Gumových nástrah od rybářů je tu nespočetně ale nic víc.
Dorážím do zátoky kde je vrak starého motorového člunu kde se schovává místní sumec. Bohužel i tohle místo je už prázdné. Takže buď už skončit u někoho na talíři nebo se na zimu schoval do hlubin. Po necelé hodince vylézám z vody s konstatováním že ještě pár let a z Jesenice bude jen mrtvá voda. Kde nebude ani rybička.
Krátký sestřih z ponoru je tady tak hezkou podívanou.